Vražedná pole

Roland Joffé byl v polovině 80. let na vrcholu sil a z Vražedných polí je to hodně cítit. Patosem a naléhavostí prodchnutý dvoj-příběh amerického novináře a jeho kambodžského kolegy, který je ponechán na pospas zuření rudých Khmérů v 70. letech, má zcela jasné mravní poselství, které kupodivu mnohem více než nepochopitelný fanatismus Rudých Khmérů žaluje tradičně empatickou americkou zahraniční politiku. Nejsilnější zbraní Vražedných polí rozhodně není celkem jednoduchý a přímočarý příběh, ale atmosféra a dokonalá evokace doby, kdy Západ utíkal a rudí se blížili k Phnompenhu z rýžových polí. Jedním z vrcholných okamžiků Joffého režie je vícevrstevná zpětná reflexe událostí – dokument pouštěný z videa, zoufalé oči Sama Waterstona a tklivá Pucciniho árie Nessun Dorma. Mocné. Tak mocné, že ani závěrečné Lennonovo "Imagine" nemůže momentu uvědomění nesmyslnosti, bezpráví a bezvýchodnosti konkurovat. Z mého pohledu mohl být film klidně o pár desítek minut delší, pasáže z tábora Ankhy jsou totiž pohlcující a neobyčejně zajímavé. Bohužel také torzovité, příliš úsečné a místy zbytečně tezovité (opravdu "flashová" epizoda s chlapečkem). Ačkoli se podobně jako např. ve Stoneově Četě jedná o film doslovný a manipulativní, téma i provedení představují lahůdkový zážitek, který jsem prožil v diváckém tranzu. Styl, jakým Jaffé nezúčastněně inkorporuje utrpení a brutalitu do děje, odráží něco z chladu a nezúčastněnosti čoček a objektivů masmédií... a právě proto zní jako zoufalý výkřik. Určitě ne bezchybný film, ale nepochybně silný divácký zážitek pro každého, kdo se zajímá o rudé totality. (25.06.2007)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// +oba hlavní představitelé, atmosféra, je to zajímavé, dabing byl dobrý -čekal jsem něco jiného, není to moc akční, a nadruhou stranu je to dost dlouhé/// Je to dobrý film, je vážný, dramatický, napínavý, a našel bych ještě více superrelativ, jenže problém je v tom, že mě tento film nestrhl. Nezasáhl a až na závěr mě ani nedojal. Nechal mě skoro lhostejným. Sám se divím. Když by to nezapřičinili první 2 třetiny, kdy oba hrdinové prožívají svoje útrapy společně, tak určitě poslední třetina, (kde jsou od sebe vzdáleni a ten druhý se snaží přežívat a najít záchranu) mě měla zasáhnout. Filmy podobného ražení jako Bílé peklo nebo obvzlášť Půlnoční express mě naprosto zasáhli, tento však ne. Přesto to byla dobrá podívaná, a smekám před oběma herci. A především před Haing S. Ngorem./// Celkem 65%/// (08.01.2009)

Jeden z najlepších filmov režiséra R.Jofféa, škoda, že sa mu dnes tak nedarí. Dosť krutý príbeh s realistickým zobrazením a silnými momentami v priebehu celého filmu. Najsilnejší je záver s ľudskými kostrami na poliach, ale obrovskú zásluhu na výslednom dojme má hudba Mika Oldfielda. Obrovská škoda pre nás všetkých, že sa títo dvaja nepohodli a Mike sa zaprisahal, že už nikdy nebude robiť hudbu pre film. Kto pozná jeho hudbu, vie, že by pravdepodobne ako skladateľ patril medzi najžiadanejších, pretože jeho albumy inštrumentálnej hudby nemajú ďaleko od soundtracku. Film 100%. (29.09.2009)

Silný obsah, velmi sugestivní obraz, komunistické revoluce. Poselství, které Brit Roland Joffé nabízí, je samozřejmě silné a důležité. Potěší i civilní výkony herců (ač mi Sam Waterston příliš nesedl), naopak mi vadilo, že tvůrci nebyli jednoduše odvážnější. Prostě se vydali po vážné cestě, ale nejsou tak kritičtí, jak by mohli, spíš kloužou po povrchu, nejsou tak suverénní, abych měl důvod si Vražedná pole někdy zopakovat. Když už nic jiného, podobné kusy sázejí přinejmenším na emoce, ani ty jsem úplně necítil. Leccos zabíjí i nepřiměřeně dlouhá stopáž. Každopádně Joffé, který je dnes na režisérské židli spíš k smíchu, tehdy docela válel. 70% (21.11.2016)

Děs jaký na mne padl z příjezdu ,,revolucionářů" včetně následných poprav jsem dost dlouho u filmu nezažil. Většina děje stojí na postavě Ditha Prana (Haing S. Ngorovi), kterému se nepodaří odjet s evakuací novinářů a svým přítelem Sam Watersonem (Sydney Schanberg). Během útěku zažívá nejednu z hrůz, kterou Rudí Khmérové tak prosluli a náhodou se dostane i do míst, kterým se dodnes říká Killing Fields.... Pekelné válečné drama u kterého se budete skutečně bát a třást. Já jej viděl jednou v noci na ČT2 a přes pokročilou hodinu v naprosté bdělosti dokoukal do konce. Spát už se pak moc nechtělo...Zároveň si si však řeknete že ač přes jeho zrůdnost a oběti u nás, mohla nás potkat daleko brutálnější forma komunismu asijského střihu např. právě dle Pol Pota nebo Maa. Kambodža je dnes přes lokálně zaminovaná území a tisíce nezvěstných na tom relativně dobře. Pol-Pot je mrtev a Rudí Khmérové zničeni a rozprášeni. Přesto např. v Severní Korei dodnes panuje podobné klima vraždění, mizení lidí, mučení, vymývání mozků a věznění statisíců lidí bez soudu aniž by vůbec tušili za co. (31.07.2011)